Ve vzduchu se nachází 21% kyslíku. Při klidném nádechu a výdechu se v plicích vymění 500 ml vzduchu, což je asi 100 mg kyslíku. Za normálních okolností, pokud je vše v pořádku kyslík, který dýcháme ze vzduchu, se váže na hemoglobin v naší krvi, což vede k optimální saturaci kyslíku v krvi 96 – 99 %. Z krve se kyslík dostává difuzí (rozdílem tlaků) k buňkám přes mezibuněčný prostor, který je většinou tvořen vodou. Pokud je hemoglobin zcela saturován kyslíkem, další dodání kyslíku způsobí fyzikální sycení krevní plazmy a tedy zvýšenou dodávku kyslíku tkáním. Kyslíková voda KAQUN tedy nezvyšuje schopnost hemoglobinu transportovat více kyslíku, ale výrazně zvyšuje transport kyslíku tkáním plazmou.

Aj keď vdýchneme dostatok kyslíka, ten sa ešte nemusí skutočne dostať aj tam kam má, do každej jednej bunky. Tak ako necítime kyslík, ktorý vdychujeme, tak necítime ani jeho nedostatok v tkanivách, až pokiaľ nie je neskoro. Vtedy, pri infarkte alebo porážke, nastáva akútna hypoxia, kedy sa úplne preruší prítok kyslíka do srdcových a mozgových tkanív, čo má za následok nekontrolované odumieranie buniek a degeneráciu tkanív.

Príčin prečo nemusia mať naše bunky dostatok kyslíka je niekoľko: ochorenie či zranenie pľúc, stres, znížený obsah hemoglobínu v krvi či poškodenie centrálneho nervového systému. Medzi vonkajšie príčiny patria prostredie so zníženou koncentráciou kyslíka (mestské prostredie, smog či vysoká nadmorská výška), dnešný uponáhľaný spôsob života a nesprávna životospráva. Bohužiaľ len tým, že starneme sa nám dostáva menej a menej kyslíka do tkanív, pretože sa znižuje množstvo vody v organizme, klesá parciálny tlak kyslíka v tkanivách, či dochádza k upchávaniu žíl a tepien.

Kyslík z vody KAQUN^® sa vďaka malým štruktúram vstrebáva priamo v sliznici v ústnej dutine a ďalej v tráviacej sústave. Cez sliznicu sa dostáva do medzibunkého priestoru - do krvnej plazmy. Prenikanie kyslíka do medzibunkového priestoru spôsobí fyzikálne sýtenie krvnej plazmy a teda zvýšenú dodávku kyslíka tkanivám. Vďaka vysokému osmotickému tlaku molekulových klastrov v kyslíkovej vode KAQUN^® (až 300 mOsm/l v porovnaní osmotickým tlakom cytoplazmy bunky 270 mOsm/l) prenikajú cez bunkovú membránu a dostávajú do bunky.

Byly provedeny různé studie, aby se zjistilo, jak se kyslík dodávaný kapalinami objevuje v buňkách. Na univerzitě v Chicagu se ukázalo, že kyslík absorbovaný tekutinami se dostává do tkání 6krát rychleji než kyslík absorbovaný hemoglobinem.

Přestože je kyslík pro nás naprostou samozřejmostí a vůbec nad ním nepřemýšlíme, až v roce 2019 byla udělena Nobelova cena za objasnění toho, jak naše buňky detekují kyslík a jak reagují na hypoxii. Za objasnění reakce buněk na nedostatek kyslíku dostali Nobelovu cenu tři vědci zabývající se právě výzkumem rakoviny – William Kaelinov, sir Peter Ratcliff a Gregg Semenza. Na této Nobelově ceně se spolupodílela i slovenská prof. RNDr. Silvia Pastoreková, DrSc. působící v Biomedicínském a virologickém ústavu SAV.

Tato Nobelová cena je velkým krokem v chápání jeho důležitosti v organizmu. Karolínský institut ve Stockholmu (komise pro udělování Nobelovy ceny) je přesvědčen, že oceněním práce vytvořily prostor pro nové slibné strategie boje s anémií, rakovinou a jinými onemocněními, zejména chronickými, při nichž jsou hladiny kyslíku ve tkáních dlouhodobě na nízké úrovni. Je vysoce pravděpodobné, že lékaři budou muset akceptovat kyslík jako léčivo, což dosud nebylo možné. Konečně tak můžeme zúročit několikaleté četné vědecké a klinické výzkumy.

Na velikosti parciálního tlaku kyslíku závisí, jaké množství kyslíku se dokáže navázat na hemoglobin a jaké množství kyslíku se dodá do tkání z krevní plazmy. Při příliš malém parciálním tlaku kyslíku nám hrozí udušení, pokud klesne po₂ v arteriální krvi pod 35 mmHg, difuze kyslíku do tkání se zastaví. Proto horolezci a letci, kteří se pohybují v prostředí s nízkým tlakem vzduchu, mohou zvýšit parciální tlak kyslíku na plíce přimícháváním čistého kyslíku do vdechovaného vzduchu.

Pro nás je důležitý parciální tlak kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Pro srovnání při hladině moře je parciální tlak kyslíku přibližně 21 kPa (150 mmHg) as narůstající nadmořskou výškou se snižuje. Ve vodě z vodovodu je po₂ pouhých 35 mmHg a v kyslíkové vodě KAQUN ^® určené ke koupání je 400 až 500 mmHg. Normální arteriální tlak kyslíku je přibližně 75 až 100 mmHg (75-100 mmHg).Když je hladina pod 75 mmHg, tento stav se obvykle označuje jako hypoxémie.Hladiny pod 60 mmHg se považují za velmi nízké a naznačují potřebu doplňkového kyslíku. Kapilární krev má 40 mmHg a během života se nemění. Pokud je pO₂ vysoký, kyslík se váže na hemoglobin (např. plicní kapiláry), pokud je pO₂ nízký, kyslík vystupuje z vazby s hemoglobinem (př. tkáňové kapiláry).

Saturace krve kyslíkem představuje podíl koncentrace kyslíku v krvi v procentuálním vyjádření. Normální hodnoty saturace krve kyslíkem kolísají mezi 93-99 % (průměr 95 %), což koresponduje s PaO₂ 80-90 mmHg. Na velikosti parciálního tlaku kyslíku závisí, jaké množství kyslíku se dokáže navázat na hemoglobin.

Krev odtékající z plic má pO₂ 95 mmHg, což znamená, že saturace kyslíkem je průměrně 97 % (viz vazebná/disociační křivka kyslíku). Krev odtékající z periferních tkání má průměrně pO₂ 40 mmHg, takže její saturace je 75 %.

Hladina (saturace) kyslíku v krvi se měří pulsním oxymetrem a hladina kyslíku ve tkanivách se měří Transcutanous Tissue Oxygen Partial Pressure Meter.

Ve vzduchu se nachází 21% kyslíku. Při klidném nádechu a výdechu se v plicích vymění 500 ml vzduchu, což je asi 100 mg kyslíku. Po vdechnutí vzduchu do plic kyslík difunduje z alveolárního prostoru na základě koncentračního gradientu do vlásečnic, které plynule přecházejí do tepen. V nich je parciální tlak kyslíku asi 100 mmHg. Krev tekoucí v tepnách donáší kyslík do tkání (kapilární krev s parciálním tlakem 40 mmHg), kde znovu prostřednictvím difúze přechází do buněk, do mitochondrií. Zde se kyslík spotřebovává při tvorbě vody a zisku energie.

Asi 98% krve, která se dostane do levé síně (arteriální krev), prochází plicními kapilárami a na základě difúze (samovolné pronikání kyslíku z prostředí s vyšším tlakem – vzduch 150 mmHg do prostředí s nižším tlakem – arteriální krev 104 mmHg) se kys váže v krvi na hemoglobin. Menší množství kyslíku se transportuje tekutinou v mezibuněčném prostoru, která tvoří až 70-80% organismu. Z tepen se krev dostává do menších žil ve tkaninách (kapilář) a do buněk. Tato krev má hodnotu pO₂ 40 mmHg, což je také parciální tlak kyslíku uvnitř buněk.

Byly provedeny různé studie, aby se zjistilo, jak se kyslík dodávaný kapalinami objevuje v buňkách. Na univerzitě v Chicagu se ukázalo, že kyslík absorbovaný tekutinami se dostává do tkání 6krát rychleji než kyslík absorbovaný hemoglobinem.

Studie na univerzitě v Salcburku se zabývala účinky vody se zvýšeným syceným kyslíkem na buněčné kultury. Tato práce sledovala vznik mikrojadérek a chromozomových aberací u parenchymatických jaterních buněk HepG₂ potkanů ​​exponovaných vodě o různém obsahu kyslíku (20, 25, 30, 35 a 46 mg /L).

Ze studie vyplynulo, že při koncentraci kyslíku 30 mg/L a výše bylo pozorováno zvýšení chromozomových odchylek. Autoři z toho vyvozují, že za bezpečnou koncentraci kyslíku v pitné vodě lze považovat hodnoty do 25 mg/L. Kyslíková voda KAQUN^® obsahuje 18 mg kyslíku na litr.